Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak v Česku vnímáme psy?

18. 3. 2018

            Nikdy jsem se k tomuto tématu nechtěl veřejně vyjadřovat. Pes (naštěstí pro něj) vždy zůstane psem. Jeho pojetí okolního světa je jistě mnohem jednodušší, než jak ho vnímá člověk. Člověk je vůbec bytost nesmírně komplikovaná. Má největší možnosti z žijících tvorů a přesto se rád nechává omezovat nejrůznějšími vnějšími vlivy, které si koneckonců převážně sám na sebe i na jiné vymyslel a jsou jeho vlastním produktem. Často jde při tom proti sobě a vůbec si neuvědomuje, že mu byla dána jen "chvíle" na to, aby si užil zázraku, kterým je život na Zemi. A domýšlivě při tom deklaruje "já jsem na této planetě pánem, já mám patent na rozum - kdo je víc?!" Jenomže - kolem je i mnoho dalších odlišných živých bytostí a naše optimální podmínky dotváří. Každá z nich má pro nás nějaký význam. Ať už si to přiznáme, nebo ne. Bez nich bychom totiž nebyli vůbec nic...

dsc_1692.jpg

            Nemyslím si, že je v Česku více psů, než kde jinde. Něco už jsem procestoval a situace je okolo obdobná. Spíš se liší vztah lidí ke psům v různých částech světa. Každá kultura má svá vlastní specifika. Nejvíce jsem si to uvědomil na cestě po Balkáně, ale o tom už jsem tady jednou psal. Sám jsem se stal pejskařem zcela náhodou a neplánovaně. Prvního vlčáka jsem "vyženil" a za cca 35let se můj vztah ke psům postupně vytvářel. Určitě ne jako náhradní vztah místo vztahu k lidem, jak rádi tvrdí "antipejskaři", ale spíš jako vztah, který dělá život mnohem pestřejší (samozřejmě za cenu omezení vlastního pohodlí). A hlavně vztah, který přináší úžasnou přidanou hodnotu! Pes je jenom tím, co z něj sami uděláme. Často se říká, že je obrazem svého pána v dobrém i zlém - je to pravda. Můžeme ho mít z nejrůznějších důvodů. Kdo však z něho dokáže udělat svého plnohodnotného a šťastného parťáka, získá nejvíce. Jeho věrnost až za hrob a bezmeznou důvěru, kterou právě pes umí dát velmi dobře najevo.

            A proč jsem se k vztahu ke psům u nás původně nechtěl vyjadřovat? Asi proto, že jsou názory v Česku tolik protichůdné. Dnes už znám spoustu lidí, kteří by pro svého psa obětovali velmi mnoho (není pro ně "jenom" psem), setkávám se s nimi. Stejně tak naopak je skupina jiných, kteří tvrdí, že jsou pejskaři nekritičtí, přehánějí to a obtěžují tím celé své okolí. Možná se v tom odráží závist, vlastní zloba, nebo špatná zkušenost. Všemu samozřejmě nahrává ekonomická situace v ČR (máme se dobře a i věci kolem psů jsou logicky součástí kvetoucího byznysu - významnou společenskou hodnotou se už dávno stala spotřeba a kdo by si nechal utéct dobrý obchod?). A pak jsou další skupiny lidí, kterým je vše více či méně jedno, občas změní názor podle toho, jak se jim to zrovna hodí. V zájmu zachování duševního zdraví tvrdím, že nemá smysl hádat se s okolím, protože z pohledu svých principů "antipejskař" stejně žádný argument nepřijme. Myslím, že problém nakonec vůbec není ani ve psech, ale především v lidech samotných. V jejich vzájemné neschopnosti k ohleduplnosti a toleranci. A u pejskařů jde jistě navíc i o odpovědnost za vlastního psa, kterého si z nějakého důvodu pořídili.

dsc_1688.jpg

            Možná bych se tímto tématem ani nezabýval - nechal bych to plavat. Ale i když beru média se silnou rezervou (vše si raději ověřuji z více zdrojů), nešlo nezachytit v průběhu několika málo dnů více zpráv o psech. Z 12.března "Mladého Rusa roztrhali psi, když zachraňoval ženu", ze 14.března "Záchranář z Železnorudska nekrmil psy úmyslně, chtěl aby pošli", z 15.března "Na internetu zaplatila za štěně, na adrese ani pes neštěkl" a z 16.března "Mladík v Prachaticích málem umlátil štěně". Smutné příběhy, které nechci komentovat a ani dělat soudce. Od toho jsou jiní (nově týrání zvířat řeší §302 zákona č.40/2009 Sb. Trestní zákoník). Mnohem více mě zajímalo - jací jsme vlastně v Česku a jaké jsou názory našich lidí na tyto příběhy?  Přiznávám, že na sociální sítě nechodím (tohle opojení jsem rozchodil ještě před Markem Zuckerbergem a jeho FCB). Proto jsem se ponořil pouze do diskusí k výše uvedeným zprávám. Nemám tyhle diskuse rád, příliš je nevyhledávám a ani se do nich nezapojuji. Často se v nich vyjadřují lidé bez znalosti problému a pod vlivem prvotních silných emocí, nemají odvahu otevřeně vyjádřit svůj názor a proto vystupují pod smyšlenou identitou. Ani tentokrát to nebylo nijak jiné. Kritika všeho možného i nemožného, vulgarismy, napadání se, občas dost šílené teorie, dokonce se objevilo i zpolitizování situace kolem psů! Přímé vyjádření podstaty věci společné pro všechny zveřejněné příběhy - to, že se nejedná o problém psů, ale především lidí, dokázala vystihnout jen malá část diskutujících. Jedna věc mě ale tentokrát překvapila příjemně. V naprosté většině případů jsme jako občané (i nepejskaři!) stále ještě neztratili základní schopnost empatie a soucítění se psy jako s živými bytostmi. A to je moc dobře. Přece jen je okolní svět ještě v pořádku. Otázkou však stále zůstává, jak se každý z nás dokáže zachovat ve skutečnosti. V situaci, která bude vyžadovat osobní zásah, nebo iniciativu, aby se odvrátilo konané zlo. Není to vůbec snadné, sám jsem takové rozhodování zažil už dvakrát. A přitom nešlo o psa, ale o člověka v nebezpečné situaci. Lidé okolo mně nikdy nepomohli, byli neteční, byl jsem v tom sám. Takovou mám zkušenost.

            Dnes ráno mě Iva upozornila na petici na FCB za exemplární nepodmíněné potrestání tyrana štěněte z Prachatic. Podepsalo ji vysoké množství lidí. Čin mladého kluka také rozhodně odsuzuji (video jsem viděl), jak jinak. Z vývoje této kauzy mám však velmi smíšené pocity. Petice podkresluje "veřejný lynč", který zatím jen na sociálních sítích probíhá a nedůvěru v naše orgány činné v trestním řízení a v naše soudy. Nad tím by se měl ovšem zamýšlet někdo jiný, než já. Je velmi dobře, že kauzy k týrání zvířat se zveřejňují a dokonce viník je veřejně znám. Je to však jen zlomek skutečných případů. Pro zajímavost - od roku 1992 do roku 2004 bylo v Česku za týrání zvířat odsouzeno celkem 221 osob, v roce 2007 bylo za týrání zvířat odsouzeno 17 lidí, což je čtyřikrát více než v roce 2006 (doslovně ze zdroje Wikipedie - jiné údaje jsem na netu nenašel). Sám si myslím, že vysoký trest VTOS problém kluka nevyřeší, pouze poskytne okamžité zadostiučinění aktuálnímu veřejnému mínění. Trest, ať už jakýkoliv, by měl v tomto případě určitě obsahovat práci s vlastní agresivitou (speciální program, nebo léčení), doporučil bych i pod dohledem několik měsíců výkon povinné práce s týranými zvířaty v útulcích za minimální mzdu. Možná by to byl pro kluka ten nejlepší vklad do života... Vím, že se mnou řada čtenářů nebude souhlasit, ale vycházím ze svých vlastních zkušeností a s delikventy pracuji ve speciálních programech už mnoho let.

            Neodpustím si ještě jeden dovětek. Dívám se na  věc také v jiných souvislostech. Týraný pes je spouštěčem laviny nebývalých aktivit veřejnosti. Kauzy mnohem závažnější (př.Bakala versus 100 miliard, ale najdeme desítky jiných) v tichosti šumí do ztracena. To mě zaráží... jaká jsou vlastně měřítka věcí, na které dokáže veřejnost aktivně reagovat?

            Nechtěl jsem nikomu dnes zbytečně cuchat nervy a zvedat tlak. Cílem našich stránek je pohoda lidí. Cítil jsem ale potřebu o těchto věcech se zmínit. Mějte hezkou neděli...

Petr

dsc_1714.jpg

                                                                                                                           

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

souhlas

(Světlana, 19. 3. 2018 13:27)

velmi hezky napsané, naprostý souhlas s tímto názorem, děkuji :D

Reakce

(Roubickova Iveta, 18. 3. 2018 20:25)

Konečně smysluplná reakce, na tuto a další události.Skvělý článek,Péťo

Krásný článek

(Jana , 18. 3. 2018 18:38)

Střízlivý pohled na věc. Děkuji za přínosné počtení.

Děkuji

(Jitka, 18. 3. 2018 15:55)

Pěkně napsáno, jsem ráda, že jsem to mohla číst.

Re: Děkuji

(Petr, 18. 3. 2018 16:26)

Děkuji Jitko :-)

jak v Česku vnímáme psy

(Jana Tenkrítová, 18. 3. 2018 16:13)

je to moc hezky napsané,mluvíte mi z duše protože u nás je to jak v římském koloseu dáme lidem zábavu a pak bič.odvést pozornost lidí jinam na co budou reagovat.
Děkuji