Jdi na obsah Jdi na menu
 


Klubovka v Bolce, září 2016

7. 9. 2016

     Na klubovou výstavu jsem se moc těšila. Mám ráda lidičky, se kterými se tam vzájemně potkáváme a vyměňujeme si zkušenosti. A co si budeme povídat, zdrbnem to všechno do jednoho pytle. To jako, že kdo s kým, proč a jak, kdy a kam, za jakým účelem, ale hlavně to nejdůležitější... je tam ATMOŠKA !!!

     Mám ráda cesty do Boleslavi, protože po cestě zpět se vždy odměním u Čtyř Kamenů výbornými haluškami s brynzou, které tam mají světové! Je to k nezaplacení a tyhle okamžiky mám nejraději. Celkově to byl velmi náročný den, nejen pro kluky, ale také pro mě. Start ráno v 6:00 hodin, samozřejmě bez snídaně, odjezd 6:15. Česká klasika (letní opravy komunikací) po cestě uzavřená dálnice, oprava silnic, na 3 místech semafory a čekačka, takže cesta se trochu protáhla. Ale přesto jsem dorazila po osmé hodině na značku a párkla náš nový vozík u kruhu č. 1, kde se odehrávalo celé drama tohoto dne. Sešlo se nás dost, takže výstava včetně soutěží trvala do 14:00 hodin.  Ten den byl náročný ještě z jiného důvodu,  konala se bonitace a s tím související vyšetření luxace pately.  A proto jsem jela sama. Doma zůstalo moc práce a pro Petra by to byla akce na celý den. 

mb-02.jpg

     Dali jsme se dohromady s Renčou a Honzou a začala mela! Dlouho jsme se neviděli. Výměna informací byla naprosto na místě a taky jsme pěkně probraly přípravu (rozuměj jídelníček a pitný režim) na říjnové DUO CACIB, kterého se hodláme zúčastnit. Dostali jsme pozvání zůstat v Praze a udělat si tradičně pěkný večer u šampíčka a dobrého papání. Výstava proběhla v pohodě, JUDGE paní Zdenka Jílková byla velmi důkladná a precizní, takže se nám to časově trochu natáhlo. Kluci otrávení ve vozíku, plno bab okolo a oni v kleci. Jakmile dostali vycházku, hned to tam všechno označkovali, seznámili se s dámami a hajdy na plac, aby si ten výlet trochu odpracovali. Žijeme na Žatecku, v centru toho nejlepšího chmele a nóbl piva. Ale nejen to, je to bohužel také centrum výskytu „sametky“ (neboli svilušky), která každoročně napadá jak zvířata, tak i lidi. Někdo je náchylný více, někdo méně. No a tak je to i u nás. Mě se to nechytá, Petr se může udrbat - Chuck je jako já, ale Cody se drbe stejně jako Petr, až si vydřel do hola tlapku! Takže Cody se zprznil vlastním přičiněním a to pěkně tence přímo před výstavou. A co teď? No, protože jsem holka chytrá, vyrobila jsem tzv. ponožku z gázy, kterou jsem musela Codymu natáhnout na tlapku, jinak by si ji sežral a nikdy by nám to snad nedorostlo. Ale výstava je tady - dali jsme ponožku na nožku a čekali, co bude. No samozřejmě si toho paní rozhodčí všimla, jak by také ne, když to měl na přední surprise

mb-03.jpg

     Trochu jsme poklábosily, co jako, že to je, a co s tím, a musím říci, že pro paní Jílkovou to bylo celé nóvum, protože se s tím ještě nikdy nesetkala. No tak jsem jí pogratulovala, že může být ráda a hlavně aby to vydrželo, neboť u nás se tento sajrajt objevuje pravidelně každý rok v období sklizně okurek a chmele. Kdyby chtěl někdo namítat, že  existují přípravky, proč je nepoužívám, tak všechny tyto lidičky ujišťuji, že používám, dokonce pravidelně, ale je to tak silné, že je vše prostě k prdu!!! Zkrátka se tomu každoročně nevyhneme. Je to všude v trávě, na zahradě, to bych ty moje kluky nesměla pustit vůbec ven. Kluci si odsloužili kruh a šli oba s pěknými posudky a výsledky . Cody výborná 2 a Chuck výborná 2, res. CAC.  Malá pauzička, hurá pro něco k jídlu a pití a už se to všechno koncentrovalo na příjezd doktora, co vyšetřoval pately. Trochu se nám to časově zaseklo a začali jsme až ve 14:45 hodin.  Paráda, Cody byl pochválen, protože naše pately byly označeny za výstavní 0/0! Moc mě to potěšilo a další frontička na bonitaci. Byly tři stolky, kde první bonitoval ing. Jančík, u druhého stolku paní doktorka Kotvaldová a třetí čekal na Kristýnku Vaníčkovou, ale pořád se nic nedělo. Najednou proletěla informace o tom, že někdo jednomu z nás vykradl auto a vysál benzín. Bohužel tím postiženým byla maminka Kristýny, takže to bylo jasné. Přesto se pustila do díla a já měla tu kliku, že jsem byla první na řadě. Takže jsme si to odbyli a pozor - Cody je už velký chlapák, tzn. chovný! devil

mb-04.jpg

     No a byly čtyři hodiny a čas na odjezd. Takže pěkně rozloučit a hurá domů. Přijdu k autu, a v tom jsem si uvědomila, že vlastně parkuji hned naproti vykradenému vozu. Už tam byla policie a já se neudržela a povídám  „ teda to se stát mě, tak tady řvu jak pavián na lesy a bylo by mě slyšet až na druhém konci areálu. A nedej bože, aby se mi dostal pořadatel do ruky, asi bych z něho udělala hadr na podlahu!“ Policista se toho hned chyt a jako prej v kolik jsem ráno přijela, jestli něco vím, nebo jestli jsem něco neviděla. Ne ne, paní Míla dorazila až po mně, a nebýt toho, že se někdo zmínil o incidentu, vůbec bych nic nevěděla. Bylo mi líto, že nemohu pomoci, ale také na druhou stranu upřímně sama k sobě jsem byla ráda, že to nepotkalo mě. Hrozné je to, že si člověk zaplatí, tudíž je na hlídaném parkplace, a ještě ho okradou a poškodí vůz. Bože co to je za svět a kam se to všichni řítíme, když nikdo nemá k nikomu a k ničemu žádnou úctu! Můj osobní názor je, že vykrást asi ano, dnes to dokážou machři za pár sekund, ale vytáhnout benzín z nádrže? To za pár vteřin nikdo nedokáže a není ani jednoduché  tak učinit. Takže? …. za čího přispění, byl někdo s někým spolčen? Hlídal vůbec někdo celý areál, když za to inkasují peníze? Kladu si otázku, co bude dál? Co budu dělat, až příště na další klubovku dorazím, a budou chtít zaplatit? Znám se, budu mít blbý kecy na událost, která se nyní odehrála a pokud jim zaplatím, tak budu chtít mít auto co nejvíc na dohled. Možná nebudu sama, možná ano, ale za sebe vím, že to tak dopadne. No a to budu asi odsouzená jet sama, protože má rodina nemá ráda konflikty a budou zase řeči, že vyvolávám scénky dělám tzv. ostudu. Ale já to tak neberu, jen hájím pravidla a ochraňuji svůj majetek a na to mám právo, ať si už každý myslí co chce. Pokud budou lidi jako ovce ( a věřte, že často to tak je) tak se nic nezmění… 

Iva

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Mám radost :-)

(Denisa , 12. 10. 2016 21:44)

Ahoj Ivo a Petře,

dnes mám svůj večer pouze jen a jen pro sebe. Teda se svými nejvěrnějšími a to jsou mé milované čubičky Gennuška a Sabuška. Nějak se stalo, že jsem po dlouhé době sama doma v celým domě...všichni se mi na dnešní večer někam rozkutáleli, ale vím kam tak je to ok....a já mám konečně, ten vzácný čas jen sama pro sebe.. a tak velmi ráda zabrousím sem za Vámi za tebou za Petrem a Vašimi nejvěrnějšími.. :-) Chtěla jsem vám oběma moc poděkovat za Vaše stránky zde na Golden Hill..jste oba moc úžasní a velmi ráda si zde u Vás počtu Vaše příběhy. Sama sobě se zde nad Vašimi příspěvky směju pod vousy, no snad žádné nemám :-) a ráda si zavzpomínám na výstavy , kterých se i mi zúčastníme..., i když jsme nováčci tak postupně získáváme nemalé zkušenosti v tom psím alias špicím světě...je to někdy fuška , ale snažíme se všem těm zkratkám a všemu co se kolem děje porozumět...jsem jak Alenka v říši divů :-) no snad to také vše jednou pochopíme:-) Chtěla jsem Vás oba jen povzbudit, ať píšete dál, že Vaše postřehy a příběhy vlévají nám ostatním, ať už nováčkům nebo ostříleným kaňourům novou krev do žil..a radujeme se i s Vámi....jste super a co je důležité děláte svými články a postřehy radost nám obyčejným lidem okolo Vás... :-) přeji Vám hodně úspěchů a radost s chlupáčema.. Denisa Žižková

Re: Mám radost :-)

(Iva, 18. 10. 2016 15:54)

Ahoj Deniso,
jako vždy nás velice těší, že je naše amatérská tvořivost líbivá a že se najdou lidé, kteří se pobaví a někdy si i něco z našich osobních zkušeností a postřehů odnesou. Jsem ráda, že jsi se vrhla mezi nás a posílila tak klub o dalšího plnohodnotného člena. Není třeba se bát, mám takový názor na věci okolo sebe, že by člověk vše co dělá měl dělat s logikou věci a citem jemu vlastním. Výsledek se nemůže pokazit :-) a proto i já Tobě přeji mnoho výstavních úspěchů a krásných dní, prožitých s Tvoji rodinou a vašimi chlupáčky. Budu se moc těšit na naše setkávání na výstavách i mimo ně. Stále jsem v údivu, co vše se okolo našich chlupáčů může přihodit a co člověk musí řešit, ale je to jako s lidmi, za vším stojí zkušenost a kdo nic nedělá, nic také nezkazí.... Iva