Jdi na obsah Jdi na menu
 


S pejsky na vodě VII.

27. 7. 2017

     Hned ráno zjišťujeme, že něco nehraje. Hladina na kanálech je nepřirozeně klidná, nad vodou se tiše rozplývá opar a postupně odkrývá dokonale blankytnou oblohu. Sakra, čím jsme si to zasloužili? Snídáme na palubě, voní vejce se slaninou, kolem křičí ptáci, nádhera. "Co bude dál?" ptají se všichni. Do vrácení lodi zbývají tři dny. "Víte co - dneska se courneme, naprosto pohodově, jen do Workumu."  Trasa akorát tak do oběda, užijeme si sluníčko, pak si prohlédneme město. Ještě jednou s pejsky obejdu tiché ulice, musí se všude naposledy "podepsat" a rozloučit s ovcemi na hrázi.

01-dsc_1605.jpg

     Opouštíme Makkum a vracíme se velmi pomalu ke včerejší zatáčce v Tjerkwerdu. To je ale rozdíl! Skoro bezvětří, obloha vymalovaná jako na plátnech od Moneta, voda se vlní jen za naší lodí.

02-dsc_1622.jpg

Křesílka, skleničky s vínem, Iva si hraje na frajerku a kormidluje  doslova "levou zadní". Fotí se ostošest, motor bublá na nejnižší výkon, nikde žádný problém, dokonce včerejší most s cedulí "Danger" u břehu vystřihneme tak ladně, až mají všichni pocit, že koukají na balet. Je to trošku nuda a kýč (jako v romantickém filmu TV Barrandov), ale jo, je to hezké. Vůbec nic jsme nemuseli řešit.

03-dsc_1604.jpg

04-dsc_1634.jpg

     Z Tjerkwerdu se pouštíme dolů na jih a za hoďku vplouváme do Workumu. Před mostem do města vedle maríny je po pravé straně báječné dlouhé zatravněné molo, tady s pejsky nebudeme nikomu vadit. Holky připraví oběd, odpoledne na palubě s vínkem a pejsky u nohou diskutujeme, jak naložíme se zbývajícími dny.

05-dsc_1656.jpg

Kupodivu všichni se shodujeme, že největší dojem na nás udělal hned na začátku Hindeloopen. Jasné rozhodnutí - zítra uděláme delší trasu zpět přes jezera a Koudum do Hindeloopenu a zůstaneme tam celý následující den. Janě září oči, protože si tam nestihla koupit plátěné husy na tyčce, které nafukuje vítr smiley Ale hlavně, asi nás přitahuje přece jen moře, které je tam krásné s neomezeným výhledem.

07-mnfrh.jpg    

     Vyrážíme do Workumu. Napříč městem vede jedna hlavní ulice (Noard), která je plná obchůdků a zavede vás až k protestantskému kostelu s muzeem. Je horko, všude docela živo, holky se u krámků často zastavují a Čakouš s Kodíkem toho mají za chvíli plné ťapky. Proto nakonec končíme vedle kostela v předzahrádce hotelu s krkolomným názvem "De Herberg Van Oom Lammert en Tante Klaasje" (vždycky jsem si myslel, že nejsložitější jméno je pravé jméno našeho Codyho, ale na tohle nemá). Hlavním magnetem jsou pro nás samozřejmě orosené sklenice s pivy různých značek i barev, které mají již hosté před sebou. "Tak se tedy podíváme, co vědí Nizozemci o skutečném pivu!" V pivním lístku se příliš nevyznáme, proto sázíme na první dojem, sám spíš koukám, co mají lidi kolem nejvíce na stole. S Honzou si dávám jakýsi místní světlý ležák. Chuťově jej tipuji na dvanáctku, docela dobrou, chtělo by to maličko více hořkosti. Samozřejmě je to otázka zvyku, co kde lidé pijí. Holky si dávají ovocné pivo malinové barvy, ochutnávám také - ne, tohle určitě nemusím! Jsem patriot a žateckou dvanáctku beru vždy za vzor, proto to u mě mají jiná piva těžké, ale tentokrát Nizozemci skoro i obstáli.

08-mjdg.jpg

Navečer se vracíme kolem hlavního kanálu, mola jsou plná lodí, lidé na nich jsou hluční, zlatý klid před městem! Chuck i Cody toho mají "plné brejle" a v kajutě usnou sotva zalehnou.

06_182806.jpg

     Ráno kupujeme čerstvé pečivo, a protože lodí je to do Hindeloopenu po kanálech asi 30 km (po silnici jen 5!) vyplouváme hned po snídani. Den je stejně krásný, jako včera. Opět si lebedíme na palubě u drinku a střídáme se u kormidla. Hladina jezera De Fluezen je dokonce skoro jako zrcadlo. Lodě se rojí ze všech stran, každý, kdo může, je nyní na vodě. V tomhle počasí nás žádný problém skutečně nemůže potkat.

dsc_1697.jpg

Pejsci sedí způsobně před námi na horní palubě a každý jim mává. Z jezera odbočíme úzkým kanálem na Koudum, za chvíli míjíme domovskou loděnici, mechanik z dílny nám dává najevo radost, že je jejich loď ještě celá! laugh

20170630_141256.jpg

      V odpoledních hodinách před Hindeloopenem obligátně pod nízkými mosty zaleháváme na palubu (jako staří mazáci) a jsme na místě. Tahle plavba byla asi nejdelší. Pejsci jsou nadšení, že mají pevnou zem pod nohama a lítají po trávě, s údivem se zamýšlím, proč mám najednou houpavou chůzi, jako ty ženské v Makkumu. V horku pospícháme na dlouhou písečnou pláž na jižním pobřeží, Iva a Honza zjišťují, že v moři se dá plavat až několik stovek metrů od břehu - tak je tady mělko, Chuck a Cody vděčně zalezou do stínu, když jim postavím jejich stan.

dsc_1762.jpg

dsc_1769.jpg

Moře je kupodivu docela teplé a čisté, na pláži jsme téměř sami. Den ukončíme procházkou v tichých uličkách a slušnou večeří v krčmě s výhledem na moře a přístav. "Skutečně chcete rybu?" divila se pohledná servírka (byl jsem se svým přáním tady u moře asi za exota...)

dsc_1788.jpg

     Svět utichá, stíny se prodlužují. S Ivou pozoruji z křesílka na palubě západ slunce a dopíjím skleničku. No řekněte - není tohle ráj?

Petr

dsc_1805.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář