Jdi na obsah Jdi na menu
 


Víkendové překvapení

26. 2. 2016

Tak jsme po dlouhé době zase jednou konečně vyrazili na chalupu, a to v plné sestavě. Což znamená, že já s Petrem, naši dva kluci a konečně i naše dcera Petra s Toníčkem.

Bylo docela zima, tak nějak jsme netrefili tu správnou atmošku, co se týče počasí, ale nám to vůbec nevadí.  Prostě a jednoduše tam jezdíme relaxovat, tzn. rychle a jednoduše uvařit, jít na procházku a pěkně lenošit u krbu. Sálající oheň, úžasné teplíčko, gaučing a pohodička. Takže tohle všechno jsme si pěkně dopřávali společně s našimi psími mazlíčky. Kluci se vylítali na zahradě, ale pro silný fičák a padající zmrzlý déšť se tam zase tak dlouho nezdržovali. Pěkně si to vychutnávali u krbu s námi společně.  Jediný kdo vykazoval známky aktivity byl Petr, který se hned první den rozhodl, že půjde pokácet pár starých přerostlých třešní, dříve, než se nalejou mízou, aby bylo čím pěkně přikládat. Takže táta makal za kopcem na kraji louky, a holky se poflakovaly na gauči. Tentokrát se mi ale moc nepozdával Toníček, protože se dost zklidnil, povaloval se sám před krbem a hlavně Petře na klíně. Přisuzovala jsem to tomu, že holka chodí také do práce, on je pak doma dlouho sám, a tak si ji pěkně užívá alespoň o víkendu. V sobotu jsme šli taky na procházku, abychom donesli tátovi na louku kafe a tím se kluci vylítali a vysmradili. Bohužel bylo opravdu ošklivě, zima a mokro. Takže obejít kopec a hajdy zpět domů, do teplíčka. V neděli bylo počasí ještě horší, pro veliké nárazy větru a mokrý sníh to vzdal i Petr, takže jsme to zabalili a hurá domů. Dcera se rozhodla, že zůstane do pondělka a že ji ráno společně s Toníčkem dopravím k ní při cestě do práce. Má tu výhodu, že pracuji v Ústí, kde dcera aktuálně žije a pracuje.  Neděle proběhla v poklidu a pohodě, až najednou večer po sedmé začal Toník kňučet, olizovat si tlapičku a kulhat. Takže okem laika jsme indikovali problém a ouha! Vypuklo zděšení, Tonda měl silně natržený boční drápek, který krvácel. No klasika. Když přijde problém, pak o víkendu a po veterinární ordinační době! Mám však dobré vztahy a osobní číslo na úžasnou naši paní doktorku. Takže volám, hlásím problém, celá vyděšená (o dceři ani nemluvě) a doktorka mi povídá „ježíš, o nic nejde, tak ho prostě utrhněte, na chvilku zalepte kdyby to krvácelo a je to O.K.!“ No to mě vyděsilo ještě víc, já a taková operace… Ale nakonec tedy, že to dám, že to zmáknu! Petra povídá „mami, stejně jsi tady ty ten CHLAP, kterej je schopen něco takového udělat!“ surprise No a taky že jo. Zhluboka jsem se nadechla a lup, drápek byl utržený. Pes to ani nezaregistroval, takže jsem pojala podezření, že by ze mě mohl být i dobrý veterinář. A proč ne? Vždyť se nebojím… Ale to je přátelé pouze nadsázka, strachu mám plné gatě, ale když jde o naše miláčky, ledacos také zkousnu. Je pravda, že ale takových věcí jsem schopná u nás doma pouze já, takže čemu se vlastně divím! devil V neděli jsme se pěkně včas uložili všichni ke spánku, abychom byly ráno pěkně čerstvé, protože se muselo brzy vstávat.  Běžně chodí spát Toník ke mně, když je u nás. Tentokrát cestoval od jednoho ke druhému a nakonec přišel k mé posteli. Vždy si vyskočí, přeletí přes Petra, který z toho má šok a zaleze pod moji peřinu. V neděli  však  přišel, postával u mé postele a nechal se zvednout. Bylo to divné a mělo mě to upozornit, že něco není v pořádku. A taky nebylo!!! Ráno se Toníček nepostavil na nožičky, celé tělíčko měl paralyzované a byl nehybný! Vypukla panika, logicky, pondělí, všichni musíme do práce a problém! No nic, vyrazily jsme do Ústí a po cestě jsme se dohodly, že si dcera vezme volno a mazaly jsme rovnou na veterinu. Bohužel tato situace se stala již dvakrát, ale vždy nám  lékař řekl, že je to nachlazení a náhlá indispozice. Nikdo se Toníkovi nevěnoval tak urputně, jako paní doktorka. Udělala rentgen páteře, a zjistila, že má Toníček špatně srostlou páteř. Pro laiky nebudu vysvětlovat diagnózu - Tonda měl vlastně HOUSERA.  Bohužel není to tak jednoduché, protože příčin může být mnoho (borelióza, nebo ještě hůře neurologický problém). Dostal léky na výživu kloubů a sledovaly jsme, zda tento problém odezní či nikoli.

Večer se již Toník pohyboval sám, zatím jen opatrně, ale přeci. Takže teď věříme, že to bude problém pohybového aparátu, nikoli neurologický. No, bohužel to není žádná hitparáda, ale z toho zla jsme si vybraly to menší. Paní doktorka nám řekla, že to není operabilní, má srostlé páteřní obratle a vlastně je to jako u lidí - problém s ploténkami.  Jemu to skřípne nerv a znehybní přední tlapičky, takže vlastně se nemůže vůbec hýbat a strne kompletně celý. O bolesti samozřejmě nemluvě! Jedno je jisté. Udržovat ho v teple, za špatného počasí venčit co nejrychleji a modlit se, aby se to opakovalo co nejméně. Budeme držet našemu broučkovi palečky,  aby byl v pohodě. A  když nás překvapí tato nemilá situace, abychom to zvládli co nejrychleji a s co nejmenšími bolestmi. Ono nám vlastně nic jiného ani nezbývá. Takže ho budeme rozmazlovat a hýčkat...

Iva

tonik_2.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář