Golden Hill

     Přišlo léto a jak se říká, s ním i okurková sezóna. Myslela jsem si, že bude trocha času napsat něco nového z prázdnin, že nebude problém okomentovat uplynulou mezinárodní výstavu v Mladé Boleslavi, ale to jsem se teda šeredně přepočítala! Okurková sezóna ani náhodou, a to nejen doma, ale hlavně v práci. Takže lítám jako hadr na holi, z práce jedu domů vysušená jako egyptská mumie a jsem ráda, že se doma seknu na gauč. Sotva se mé lopatky dotknou polštáře, je tady Chuck a jeho balonek.  „Doteď jsem tady byl sám, tak teď házej a pečuj, protože musíš taky vědět, že mě máš  nejsem plyšák, kterého odložíš na pohovku, a bude tam trčet celý týden!“ No jo, ale věnuješ se jednomu, a co s tím druhým, kterého balonek nebere, že? No nic, Cody leží u gauče, drbeš za uchem a hladíš, a druhá ruká hází, prostě to jinak nejde. V osm hodin jsem totálně hotová, ruce necítím a tak nuceně rozpouštím partičku a jdu se věnovat taky něčemu jinému. Třeba manželovi, nejčastěji ale nádobí, že, také jak jinak, když celý den doma nikdo není a večer se to musí dát nějakým způsobem trochu do latě. Dovolená letos proběhla v klídku na chalupě, což vyhovovalo všem, zejména našim klukům. Prostor, rozhled a volnost, což oba dva absolutně milují.

Mezitím jsme spáchali také nějaký ten výlet, abychom se zase všichni trochu socializovali a kluci měli nějaký pohyb. Vesměs paráda počasí, i když trochu střídavé, ale na chalupě Vám to nevadí, tak si své pohodlíčko prostě najdete a uděláte jak je třeba. Takže dovča O.K.  A tím bych to uzavřela. Každý to zná, po dovolené narazíte na tvrdou realitu, a tou je návrat do pracovního procesu či worku, jak já s oblibou říkám.  Nestěžuji si, svou práci mám ráda a moji kolegové jsou fundovaní lidé, se kterými moc ráda pracuji, takže náš kolektiv je kompaktní a k sobě navzájem velmi vstřícný a ohleduplný, za což jsem velice ráda. Jsou to lidé, kteří znají své povinnosti a tudíž máme na pracovišti přátelský vztah, není třeba uplatňovat jakákoli direktiva. A to je má velká pýcha a štěstí, a tím pádem vysoká výhra! Ať to zní jakkoliv, jsem na ně pyšná! Návrat z dovči byl také velmi hektický, protože vzápětí další víkend se konala MVP v Mladé Boleslavi a já neměla vůbec časový prostor kluky připravit. Takže těsně před výstavou jsem je koupala a také střihala s tím, že „děj se vůle boží, ono to nějak dopadne!“ A taky dopadlo, Chuck získal v mezitřídě Výborná 1, CAC ze tří kandidátů, což bylo velmi milé. Codík vysoutěžil Výborná 4 z pěti kandidátů ve třídě mladých. Bylo to těsné, ale musím říci, že byla opravdu veliká konkrurence a všichni pejsci nádherní.

Co je velmi pozitivní, že oba dva obdrželi od paní rozhodčí Marie Maruškové vynikající posudky. Chuck je jednička, ráda bych také, aby i Cody si sáhl na nějaké to první místo. Je pravda, že jsme s ním začali velice pozdě, takže Junior šampiona už nestihneme, ale přesto bych byla ráda, kdyby se tam zatím také nějaká ta V1 a CAJC ještě objevily. Trošku času nám ještě zbývá. Tak trochu se mi jako laikovi zdá, že je očarovaný  a nebo že ta hromada chlupů..? Těžko říci, ale my to nevzdáváme a nyní 4.9.2016 vyrážíme zase do boje na Klubovku do Bolky. Současně také budeme bonitovat Codíka, tak to bude docela náročný den.

Jo taky si letos ještě střihneme Prahu na DUO CACIBU, a to oba dva dny. Bude to super, protože nás Renča s Honzíkem na oplátku pozvali k nim do Prahy, takže prča zaručena a už se na to mooc těšíme.  Na hromadě zase bude hafo psů, od malých až po velké, takže budou i pěkné fotky. No a samozřejmě šáňo a dobré jídlo nebude chybět. To proto, abychom měli pozitivního soutěživého ducha a nějaká ta prohra nás nezklátila 

Takže se přátelé těším na další setkání na Klubovce, popřípadě v Praze na DUO. Pokud se nám zadaří, mým dalším úmyslem je vyrazit do zahraničí, uvidíme…

Iva