Konec - nebo začátek?
Se závěrem roku se obvykle s trochou nostalgie někteří z nás zamyslí "jaký ten rok vlastně byl?" Asi záleží na tom, jaká byla očekávání každého z nás. Holkám doma lezu často na nervy tvrzením "kdo nic nečeká - je o to příjemněji překvapen!" Možná právě tento pohled na věc přispívá k mému duševnímu zdraví Ale vážně. Dá se říct, že téměř celý letošní rok v Golden Hill byl až neskutečně pohodový. Samozřejmě, starosti má každý z nás, ale žádné tentokrát neměly devastující rozměr a to je moc fajn. Z malých pejsků nám vyrostli dospěláci. Patřičně pyšní na to, že patří zrovna k nám. Všem nově příchozím dávají najevo "pozor! tady jsme my a naši páníčci! tady platí naše pravidla!" Je to s nimi jiné, než s jedináčkem Betynkou před léty. Řekl bych, hlavně více rámusu a akce, ale také spousta okamžiků, kdy se mohou láskou rozdat.
Vlčice Barča ve svém věku překvapila. Velmi jsem jí přál, aby po loňských trampotách prožila alespoň ještě jedno krásné a pohodové léto a vida - opět čekáme na jaro! Když pominu její občasnou stařeckou zmatenost, je vlastně ve velmi dobré kondici. Co si více můžeme přát. No a k dobrému pocitu z toho, že se rok povedl, samozřejmě přispěli i lidé kolem nás. Nejen ti nejbližší, ale i jiní, s nimiž jsme se setkávali. Díky pejskům, těmto stránkám i výstavám, jsme získali nové přátele, poznali zajímavé příběhy a nahlédli opět o kousek více do vztahů mezi lidmi a zvířaty. Bylo to moc hezké a obohacující. Nikdy jsme netušili, do jaké míry se jednoduchý obsah našich stránek "ujme" mezi lidmi. Dnes za nebývalou přízeň všem čtenářům děkujeme. A budoucnost webu Golden Hill? Vždy říkám Ivě - chtělo by to do důchodu, protože velká návštěvnost webu je vždy i určitým závazkem a kde na to vzít čas? V závěru roku jsme oba navíc nasadili natolik vražedné pracovní tempo (oba toho máme dost), až nás dostal vánoční moribundus do postele. Poučení, že nic se nemá přehánět, se potvrdilo. Proto - žádné závazky, ty vždy svazují a omezují... Necháme stránky dýchat vlastním rytmem. Někdy je období prostě plodnější, jindy naopak stagnace... stejně jako v reálném životě
Do příštího roku přeji s Ivou všem známým i neznámým zdraví a pohodu, čtenářům našich stránek i jejich vlastním pejskům oboustrannou radost z toho, že se máme navzájem a že to stojí za to!
Petr