Letní povídání
Konečně jsem se utrhla, abych napsala pár řádek. Musím říci, že si velice vážím našich čtenářů. Máme neustále velkou návštěvnost, a to i přesto, že nové věci přibývají opravdu, ale opravdu velmi pomalu. Co na to říci. „Času málo, práce hodně, do toho ještě pár aktivit, které přinese život, a je to hned !“
Život se řítí mílovými kroky a přesto se občas něco přihodí, o čem se dá napsat. Pokud se dobře pamatuji, naše stránky vznikly v okamžiku, kdy jsme si pořídili prvního pomíka. Spolu s nadšením, jak se kluk líbí a vyvíjí, jsme změnili názor a začali také vystavovat. A tam někde jsem se zmínila, že budeme své čtenáře pravidelně informovat, jak to klukovi jde. To byl ještě jen Čakouš. Nyní, jak všichni víte, jsme si dovezli ještě navíc malého Rusáčka Codíka, který nám dělá také radost. Už jen tím, že je, a že je to takový náš mazánek mazlivej.
Petr se už jistě zmínil, že ty naše kluky máme rozdělené na mamánka (Čakouš) a tatánka (Codík). Kouďa nám malinkato narostl výš, než určují pravidla KCHŠ, takže dělá hlavně doprovod, aby se Čakouš na výstavách nebál, ale jinak své plemeno reprezentuje krásně a statečně, neboť je to velmi krásný jedinec. Kdo si myslí, že přeháním, nechť si to nechá pro sebe 
Letos v únoru jsme absolvovali brněnskou mezinárodní výstavu, kde Čakouš zabodoval a na Klubové výstavě v květnu to všechno dorazil, a splnil tím podmínky pro udělení titulu GRAND Champion a Klubový Champion!
Pečlivě a poctivě jsem spočetla body, které jsou nutné ještě pro získání titulu Klubový šampion a zjistila jsem, že nám chybí pouhých 7 bodíků do získání titulu. Nelenila jsem tedy a příhlásila Čakouše do Klatov. Bylo to nejblíže a nejrychleji. A z chalupy je to navíc, co by kamenem dohodil.
Protože už delší dobu panují kritická vedra (pro mě tedy rozhodně!), tak na neděli 30.6. byla teplota přímo extrémní. Pomíci měli nástup až na 11:00 hodin, výstava se konala ve sportovním areálu, takže nikde žádný stín a vedro na padnutí!
Musím říci, že se mi tedy vůbec nechtělo, ale sbalila jsem pinďu a vyrazili jsme. Tady se musím zastavit, protože jednak patří pochvala všem, kdo výstavu připravovali, protože alespoň kruhy byly zakryty stany, takže generovaly příjemný stín. Ve druhé řadě musím smeknout před paní Pavlíkovou, která jako obvykle soudcovala naše krasavce. V jejím úctyhodném věku a v takovém pařáku to dala pěkně s přehledem, a kdyby to bylo jen na ní, byly bychom všichni ve 13:00 hodin hotoví. Nicméně, časy se musí dodržovat, a tak si mezitím dali pauzičku na odpočinek. Nahlášení jsme ve třídě vítězů byli tři, nakonec účastníci pouze 2, a to náš Čakouš a Malcolm paní Vlčkové. Malcolm nám natrhl přezku, protože jak se zmínila paní Pavlíková, Kristýna s maminkou ho držely v mražáku, takže se na něm línání nepodepsalo, zato na nás ano. No, je to příroda a kdybyste se na hlavu stavěli, je vám to platprtné! To také byla jediná výtka, kterou jsme dostali. Paní Pavlíková udělila Čakoušovi krásný posudek, a odešli jsme s rez. CAC. Již to neřeším, protože svých 7 chybějících bodů jsme dostali a tím byl splněn i požadavek 550 bodů pro získání Klubového šampiona.
A tím vážení čtenáři, přátelé pejskaři, naše výstavní aktivity ukončuji. Alespoň do té doby, než získám zase trochu času, protože máme rozdělaný šampionát v DE a jednou bych jej ráda dokončila. Ale to je ve hvězdách, protože povinnosti volají a s tím se nedá nic dělat.
Jednak pečujeme o mé 80ti leté rodiče, a jednak jsme se zbláznili, a dali se ještě na stavbu domku pro dceru. Takže kdo zná, ten ví… kdo ne, ať začne stavět, a bude mu celkem záhy jasno…
Přeji všem krásné letní dny, klidnou dovolenou a u dalšího čtení zase někdy příště…
Iva
